Itálie.net


listy:janov-milan

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

listy:janov-milan [2016/02/07 19:11] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== JANOV A MILÁN ======
  
 +Podle různých zpráv je takzvaná Riviera di Levante země krásná, přímořská a přímo proslulá, jak svědčí například jména Rapallo, Sestri, Portofino, Nervi atd. Nemohu to dobře posoudit, neboť vlak probíhá touto rajskou krajinou výhradně pod zemí, v samých tunelech, až po sám Janov. V Janově jsem se konečně dostal na povrch země, a našel jsem tu kraj kupodivu kopčitý, což dává janovským ulicím průběh neobyčejně rozmarný; pustíte se dolů v naději, že tam dole musí být moře, a zatím najdete před sebou “salitu” šplhající do záhadné výše. Ostatně jsou tu samé schody, výtahy, lanové dráhy, tunely a přemostění,​ dále spousta paláců, jež místo dvorů a zahrad mají samé portiky a schodiště běžící nahoru nebo dolů, což tedy je janovská specialita, a konečně přístav, přístav náramný, překypující,​ těsný a podivuhodný,​ kterého se nemůžete nasytit ani zblízka, ani z přenáramné výšky Castellacia. Je to přeplněný kravín, kde železné a dřevěné krávy jedna přes druhou bučí, pouští vodu, přežvykuje uhlí a železo, tlačí se, funí, přešlapuje,​ cpe se a vydává; jsou tu krávy zaoceánské,​ černé a červené, nažrané k puknutí, a krásné veliké plachetnice,​ a parní ovádi kroužící kolem těch velkých hovad, a bachraté vlečné čluny podobné spícím prasnicím, a komáří kocábky, rybářské plachetky, bílé paqueboty svítící mosazí, komíny, stěžně, rahna, matoucí houští stožárů a lan, přístav hojný a primitivní,​ bohatý a středověký jako celá Itálie. A tak už mi odpusťte, že toho vím o Janově tak málo; zapletl jsem se do této přístavní podívané, a vím jenom ještě to, že strážníci tu mají dlouhé kaftany a místo pendreků hole, že Janov měl v dějinách tuze špatnou pověst a že místo nebes jsou tu jen šňůry se špinavým prádlem; ulice pak jsou tak úzké, že člověk s košem na hlavě musí křičet, aby ostatní lid před ním vyklidil cestu. A ty mramorové paláce, ať se jmenují Doria, Balbi či Cambiaso, jsou dnes vesměs obsazeny bankami; ani nebudu vykládat, co si o tom myslím, ale tohle jsem našel všude. Ten osud čeká jistě i kostely; za postranními oltáři budou sedět pokladníci až po prokuristy, za hlavním oltářem pak sám pan náměstek ředitele; vrchní ředitel bude ovšem rezidovat ještě výš, na pravici Boha Otce všemohoucího.
 +
 +Viděl jsem dále babylónskou věž, na níž se pletly jazyky pěti stoletím; je to milánský dóm. Zdálky to vypadá jako obrovský kus blejna antimonu, co krystalizuje v takových tenkých jehličkách,​ nebo jako nesmírný mramorový artyčok; každá jehlice, toť věžička nebo fiála, a když ji rozlousknete,​ má uvnitř plno soch a nahoře sochu, což vidíte, jen když vylezete na střechu; těch soch je jenom zvenčí 2 300, jak udává bedekr v cifrách vždy velmi umírněný,​ ale myslím, že nepočítá panáky, kteří jsou jenom v reliéfu. Je to jedno z největších pobloudění,​ jaké jsem kdy viděl, ale i vás to pomate svou extenzívní mánií; ty sochy sic nestojí za mnoho, opěrné oblouky jsou suchopárné,​ jehly a věžičky nesmyslné, ale je toho všeho tolik, že nakonec tě to načisto opřede svou fantastickou,​ bláznivou, bělostně přízračnou nestřídmostí.
 +
 +Ale jsou tu také stinné, ctihodné a potěšující kostely, takový Svatý Ambrogio nebo Svatý Lorenzo, kde ještě toho zůstalo hodně mnoho po zrzavých Langobardech,​ jiné celé pomalované od sladkého Luiniho, jiné pěkně a přísně bramanteskní,​ ale to vše nemá co dělat s dnešním Milánem. Milán, nejlidnatější mezi knížaty italskými, si dává jaksi záležet na tom, aby byl malým Londýnem. Proto je tu tolik drožek, aut, zatracených bicyklů, hluku, bank, kolportérů,​ tramvají, mramorových záchodů, světelných reklam, lidí a frekvence a strážníků s černými přílbami, kteří vypadají jako pohřební zřízenci, a obchodů, houkaček, spěchu a všeho možného; lid je tu bezbožný, jenž nesvětí svátků a nedbá ani jiných tradic, jako lazzaronství a žebroty a malebnosti, ani nespí na chodníku, ani nevyvěšuje na ulici své špinavé prádlo, netříská do hovad, nešije boty uprostřed ulice, nezpívá barkaroly, zkrátka, nedělá nic pitoreskního;​ a vida, přece se tu líp dýchá, i když to není samý vzduch slavné minulosti.
 +
 +
 +
 +[[listy:​start|Obsah]] >> [[listy:​more|Další kapitola: Moře]]
listy/janov-milan.txt · Poslední úprava: 2016/02/07 19:11 (upraveno mimo DokuWiki)